Na přelomu 19. a 20. století jsou všechny známé drogy volně k dostání v lékárnách a drogeriích, dokonce si je lze nechat poslat poštou přímo od výrobce, což je záležitost celosvětová, tedy i Asie, Evropy a Ameriky.
V Americe se ale začne zvedat první vlna odporu vedená zejména proto, že drogy začnou být spojovány s určitou skupinou obyvatel, např. kokain se začne spojovat se sexuálními prohřešky černochů, opium se zneužíváním dětí Číňany, marihuana se začíná zavrhovat díky velkému přívalu Mexičanů a návrh na zákaz alkoholu má základ v nemorálním chování Židů a Irů.
V roce 1869 vzniká Prohibition Party, jejíž hlavními spojenci byly různé spolky, často výlučně ženské, hlásající abstinenci a křesťanské ctnosti. Americká lékařská komora a Komora lékárníků v tom vycítila příležitost, jak získat kontrolu nad ostatními omamnými látkami.
V roce 1905, kdy opium a morfium figurují na čtvrtém místě mezi nejprodávanějšími farmaky ve Spojených státech, někteří představitelé těchto sdružení začnou prohlašovat, že jejich volný prodej dělá z chlapců kriminálníky a z dívek prostitutky.
O dvacet let později, když byly tyto látky už opravdu na předpis, bylo skoro třicet tisíc lékařů a asi osm tisíc lékárníků obžalováno za to, že předepsalo nebo poskytlo opium a morfium policistovi převlečenému za narkomana.
V roce 1914 kongres odsouhlasí podivný zákon tvářící se jen jako norma, která přikazuje, že výroba, šíření a vlastnění opia, morfia a kokainu musí být evidována v určitých registrech. Ve skutečnosti šlo tedy o trestní zákon, který zakazuje používání těchto látek k jinému účelu, než medicínskému.
Pouhý týden po schválení tohoto "Harrisonova" zákona obdrží kongres petici s šesti miliony podpisy občanů požadujících zavedení prohibice.
V roce 1930 si trest za porušení Harrisonova zákona odpykává přibližně 80 tisíc osob a začínají se projevovat první důsledky této represe. Zatímco dřív byli uživatelé zástupci střední třídy starší čtyřiceti let, nyní začínají převládat lidé daleko mladší, chudší a se záznamem v trestním rejstříku. Pašování závratně roste a tito lidé mají lepší přístup na černý trh.
Ale teď zpátky k alkoholu. Takzvaný "Volstead Act" - zákon o prohibici, vstoupil v platnost začátkem roku 1920 s výslovným záměrem "vytvořit nový národ". Tento zákon trestal pokutou a vězením prodej a výrobu alkoholických nápojů, šest měsíců za první porušení a pět let za druhé. Vyjímku bylo víno při mši svaté a lékařské užití alkohlu, pokud se lékař nechal zapsat do zvláštního seznamu, v němž nakonec figurovalo 100 tisíc lékařů.
V roce 1932 měl zákon na svědomí přes půl milionu nových delikventů, korupci na všech úrovních a dokonce dva ministři, vnitra a spravedlnosti, byli odsouzeni za styky s pašeráckými gangy. Téměř 30 tisíc osob zemřelo na následky požití metylalkoholu a jiných jedovatých destilátů a dalších 100 tisíc utrpělo vážné poškození organismu, jako je slepota nebo paralýza.
Tři mafie - židovská, irská a italská - si rozdělily monopol na porušování Volsteadova a když byl roku 1933 zrušen, nezbylo jim nic jíného, než začít pašovat a distribuovat heroin, který byl zrovna postaven mimo zákon. Tou dobou se také v lékárnách objevuje volně dostupný amfetamin.
Marihuana byla ilegalizována roku 1937 a po ní další a další látky.
Na začátek stránky